Až opadá listí z javoru

---

Tenhle podzim bylo venku skoro pořád krásně a teplo, což přineslo výhodu dostat děti co nejvíce ven, hlavně ty, které mají problém celkově s pohybem a pobyt a chůze venku byla pro ně takovou rehabilitací v terénu. Společně s kolegyní Oksankou z rehabilitace jsme byly venku takřka pořád.

Do toho jsme přidaly zavedení harmonogramu práce, který zahrnuje individuální i skupinovou terapii pro ty skupiny klientů, kteří to potřebují takřka neustále - tedy devítka, desítka, nový korpus a čtyřka.

K tomu všemu se přidalo otevření nového korpusu, který se po devíti měsících oprav dostal zpět do provozu. Přesto, že to byla dlouhá doba, takřka porodní, nový korpus je dnes mnohem světlejší a vzdušnější a nese sebou výhodu, že se skupiny skutečně rozdělily a tak už nevzniká jedna kopa dětí v koutě v jedné místnosti, jak tomu bývalo dříve. Trvalo nějakou chvíli zkompletovat vše, co je pro práci s dětmi nutné, ale upřímně, díky té změně uspořádání pokojů i dětí, se dá říct, že se ulevilo i personálu.

V druhé polovině listopadu navštívila domov také skupina dobrovolníků z ČR a na nějaký čas rozčísla dětem náladu hraním, prací i akcemi všeho druhu, co dodávají vzpruhu.

No, a teď je ráno, je tma, listí na stromech už takřka není, jen na jediném javoru za domem ještě pár kusů zbylo. Jsou jak připomínka, že podzim už skončil, ale sníh ještě na poloninách neleží a všechno má svůj čas.....