Jak bylo v létě ve Vilšanech?

---

Letošní výjezd do Vilšan (můj první) byl pro mě cennou zkušeností, kterou si člověk uchová na celý život. Zkušeností, že někdy jen velmi malý skutek, pouhé pohlazení nebo usmání se, dokáže nejen v dítěti zažehnout plamen radosti.  Během těchto 6 dní jsme s dětmi trávili vskutku mnoho času a tvořili s nimi různé aktivity. Ať šlo o malování, během kterého vznikaly někdy zajímavé designové kusy v podobě tašek či trik, nebo o tvoření svíček, kdy děti trénovaly svou trpělivost, protože 50krát namočit knot do vosku vyžaduje někdy velké úsilí. A když některé děti popadla pod naším dozorem chuť opravovat staré vozíky, neváhaly ani minutu a rozmontovávaly o sto šest. Na těchto vozících jsme pak mohli chodit na procházky s těmi, kteří je potřebovali. Vždy k večeru, když se den chýlil ke konci a děti musely jít spát, rozehrávaly se struny kytary a zněly ukrajinské písně, které děti znaly.

Tyto dny mi ukázaly, že někdy nejvíc, co můžeme dát místním dětem, je naše pouhá přítomnost, během které děti ví, že tam jsme pro ně. A odměnou nám za to jsou jejich pokojné a rozradostněné tváře, které krásně ukazují, jak velký smysl to všechno má, a je to také důvod, proč se již těším na příští výjezd do Vilšan.

Damián Petr